O Parkinsonově nemoci

Jaký je výskyt Parkinsonovy nemoci?
Kdo je Parkinsonovou nemocí ohrožen?

Ve světě má tuto nemoc přibližně 6 300 000 lidí, tzn. 1–2 na každých 1000 lidí. O něco
častěji se vyskytuje u mužů než u žen. K propuknutí nemoci nejčastěji dochází kolem 65. až 70. roku života. vzácněji už kolem 40. roku života (5–10 %). Z posledních pozorování se zdá, že počet mladších pacientů s Parkinsonovou nemocí přibývá. Do popředí se dostává otázka významu včasné diagnostiky a prevence, která umožní kvalitnější život.

Jaké jsou symptomy Parkinsonovy nemoci?

Příznaky nemoci mají velkou škálu projevů. U každého pacienta jsou jiné, zastoupeny s jinou „silou“ a také se s časem mění.

Mezi nejvýraznější pohybové projevy patří:

třes („tremor“) končetin
- nejčastěji rukou připínající počítání mincí, projevuje se během odpočinku, v klidu – je proto označován jako třes klidový
svalová ztuhlost („rigidita“)
- znesnadňuje otáčení těla, chůzi, vstávání ze židle, vystupování z auta, přetáčení se na posteli, způsobuje bolestivé křeče a typicky shrbenou postavu
poruchy rovnováhy
zpomalení pohybů („bradykineze“).
- tyto projevy nemoci způsobují pro pacienta nepříjemné komunikační potíže, protože ovlivňují plynulost řeči i schopnost vyjadřovat emoce – postihuje obličejové svalstvo
samovolné pohyby
mění charakter písma – zmenšování nebo zhuštění písma, kostrbatost.

Druhým typem symptomů jsou četné příznaky nesouvisející s pohybem těla („non-motorické“), mezi které patří:

Deprese a únava
Bolesti
Poruchy polykání, zácpy
ztráta čichu
poruchy spánku

Jak se nemoc projevuje v časné,
rané fázi?

První příznaky nemoci jsou nespecifické a objevují se často mnoho let (často 5 – 10) před typickými hybnými příznaky (třes, ztuhlost, zpomalení pohybu). Jsou to mnohdy „běžné“ neduhy, které si s Parkinsonovou nemocí ze začátku většina lidí nespojuje. Jedná se o zhoršení čichu a chuti, zácpu, ztuhlost a bolesti páteře či ramen, abnormní pohyby ve spánku. Může se objevovat
nadměrné pocení, únava, deprese, další potíže se spánkem, zmenšování písma nebo ztišení hlasu. Teprve později se začíná objevovat třes, například na prstech jedné ruky. Při chůzi se nehýbou do pohybu horní
končetiny. Omezení v pohybu začne komplikovat řadu běžných denních činností – práci na počítači, udržení jídelního příboru v rukou, ale třeba i čištění zubů. Tyto příznaky se s časem postupně zhoršují.

Jak vzniká Parkinsonova nemoc?

V nervových buňkách v části mozku zvané bazální ganglia vzniká látka dopamin („neurotransmiter“). Dopamin funguje jako přenašeč informace potřebný ke sladění všech právě probíhajících pohybů. Příčinou Parkinsonovy nemoci je ztráta těchto nervových buněk a s tím spojený úbytek dopaminu. Výsledkem je zhoršení koordinace pohybů.

Co způsobuje předčasné odumírání těchto nervových buněk a poruchy tvorby dopaminu?

To zatím přesně nevíme, a proto je to neustále předmětem zkoumání. Předpokládá se podíl více činitelů – genetiky i vnitřních faktorů. Stejně tak není jasné, proč se u některých lidí Parkinsonova
nemoc rozvine a u jiných ne, což naznačuje, že hlavní „spouštěč“ čeká na své objevení.

Co známé je, jsou faktory ovlivňující riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Můžeme je dělit na dědičné (genetické) a působící během života. Dědičnost je největším strašákem příbuzných pacientů s Parkinsonovou nemocí. Faktem je, že pouze 5% těchto příbuzných má ve svých genech stejný úděl. U většiny lidí s genetickým předpokladem se nemoc projeví kolem 60. roku života.

Mezi vnější faktory působící během života, které zvyšují riziko vzniku Parkinsonovy nemoci patří například:

Nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků
Vyšší koncentrace průmyslových hnojiv ve stravě nebo v životním prostředí
Traumatické poranění mozku – to platí hlavně pro sportovce jako fotbalisté, boxeři a zápasníci

Mezi tzv. ochranné faktory patří:

Dieta a stravování – podle hesla „Jsme to co jíme“ – jeden z mála, který může každý běžný člověk sám ovládnout a změnit.
Pravidelná fyzická aktivita – minimálně každý den 30 minut správně zacílených cviků na udržení pohybových schopností.
Kofein – obsažený v kávě příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Doporučená denní dávka je maximálně 5 káv denně. Pokud to snesete. Kofein je obsažen i v kávových bobech, čajovníku a v produktech o ořechu koly. Co se týče čajů, nejvyšší množstvím kofeinu naleznete v černém čaji s doporučenou denní dávkou 3 šálky.
Kouření – má ochranný účinek před vznikem Parkinsonovy nemoci, ale mnohem větším nebezpečím jsou nádorová onemocnění s tím spojená
Správně zvolená léčba
Péče o psychické zdraví